Od Andres Ozaita
Andrés Ozaita je docentem na katedře experimentálních a zdravotnických věd Pompeu Fabra University v Barceloně. Jeho výzkum se zaměřuje na buněčné a molekulární procesy související s kognitivními funkcemi, přičemž zvláštní pozornost věnuje úloze endokanabinoidního systému a jeho modulační funkci kognitivních procesů ve zdraví a v situacích mentálního postižení.
Výsledkem jeho výzkumu je přibližně padesát publikací v odborných mezinárodních časopisech a také mezinárodní patent s licencí na terapeutické využití endokanabinoidního systému u mentálního postižení.
Konopí mění různé kognitivní funkce, jako je paměť, vnímání, pozornost, porozumění, jazyk, orientace a exekutivní funkce. Tyto změny byly popsány v situacích konzumace, ať už z rekreačních nebo léčebných důvodů, a také v experimentálních situacích nebo ve studiích na lidech či pokusných zvířatech. Tyto změny mohou být akutní, odvozené od intoxikace, nebo trvalé v důsledku dlouhodobé konzumace.
Při posuzování účinků konopí je třeba vzít v úvahu, že přípravky rostliny Cannabis sativa obsahují přibližně sto druhů fytokanabinoidů, z nichž každý je v jiném poměru. Mezi nimi je delta9-tetrahydrokanabinol (známý také jako THC) hlavním fytokanabinoidem s psychoaktivními účinky a je středem pozornosti při studiu kognitivních změn souvisejících s konzumací rostlinných derivátů. Genetické, farmakologické a flexibilní studie nervového přenosu nebo synaptické plasticity v mozkové tkáni zvířecích modelů ukázaly, že kognitivní změny vyvolané THC jsou zprostředkovány hlavním kanabinoidním receptorem v organismu, kanabinoidním receptorem typu 1 (CB1), proteinem, jehož exprese je vysoká v oblastech mozku rozhodujících pro procesy paměti a učení, jako je hipokampus nebo mozková kůra. Kanabinoidní receptor CB1 je součástí endogenního kanabinoidního systému neboli endokanabinoidního systému, jehož distribuce organismem má význam zejména v centrální nervové soustavě.
U lidí byly negativní účinky konopí na paměťové procesy popsány v mnoha studiích. I přesto je však třeba vzít v úvahu, že v kontrolovaných studiích s lidskými konzumenty je velmi obtížné zvážit míru zapojení kanabinoidů na kognitivní funkce, neboť je třeba zohlednit několik faktorů, jako je různorodost kognitivních schopností subjektů, různorodost konzumace, rozmanitost a původ konzumovaných látek, jakož i podíl těchto látek z hlavních účinných složek nebo jejich konzumace v kombinaci s jinými látkami, jako je tabák nebo alkohol. Ve všech těchto kategoriích existuje široká škála případů, která ztěžuje získání jednoznačných závěrů.
Dalším faktorem, který může ovlivnit účinky konopí na kognitivní funkce, je věk začátku konzumace. Je důležité mít na paměti, že až do věku 21-25 let podléhá lidský mozek procesům zrání různých mozkových spojení. Tyto procesy zrání jsou velmi citlivé na podněty z prostředí a na správném vývoji mozku se podílí endokanabinoidní systém, v němž působí fytokanabinoidy. Konzumace konopí ve věku, kdy mozek ještě dozrává, proto může mít negativní vliv na jeho vývoj, a tedy i na kognitivní funkce. Užívání konopí ve školním věku koreluje s několika ukazateli, včetně zvýšeného rizika vzniku závislosti nebo závislosti na konopí, zvýšeného rizika duševních onemocnění, horších školních výsledků a deficitů na úrovni kognitivního vývoje. Tyto údaje jsou velmi důležité, protože podle zprávy španělského střediska pro sledování drog a drogových závislostí je konopí nelegální drogou, kterou nejvíce konzumují mladí lidé mezi 14 a 18 lety, a průměrný věk začátku konzumace je před 15. rokem.
S ohledem na experimentální pozorování, kdy lze kognitivní schopnosti a úroveň studia skupin subjektů vyvážit a kdy jsou přesně definované dávky podávány standardizovaným způsobem a s vyčerpávající časovou kontrolou, neponechávají závěry o kognitivních změnách způsobených deriváty konopí žádný prostor pro pochybnosti. Akutní podání psychoaktivní složky konopí, THC, vyvolává nepříznivé účinky na učení a paměť. Existují různé studie, které ukazují, jak chronické užívání konopí ovlivňuje kognitivní procesy, především verbální učení a paměť studované prostřednictvím úloh na učení seznamu slov. Tyto deficity byly pozorovány u dospívající i dospělé populace a byla zjištěna souvislost mezi stupněm výkonnosti v testech a četností, množstvím, délkou a rokem zahájení užívání konopí. V tomto smyslu byly zjištěny horší výsledky u osob, které strávily konzumací více let, nebo u osob, které konzumovaly přípravky s vyšším množstvím THC. Dalším typem paměti, který může být ovlivněn užíváním konopí, je pracovní paměť, což je typ přechodné paměti, která umožňuje dočasnou manipulaci s informacemi pro provádění složitých kognitivních úkolů. Vzhledem k tomu, že pracovní paměť je široký pojem, který zahrnuje různorodé úkoly (mimo jiné verbální, numerické, prostorové), existují studie s důkazy v různých směrech. Přesto se zdá, že tento typ paměti bude více postižen u dospívajících spotřebitelů než u dospělých spotřebitelů.
Experimentálně bylo také hodnoceno, zda jsou účinky konopí na kognitivní úkoly kumulativní, nebo zda naopak dlouhodobá expozice vyvolává určitý stupeň tolerance kognitivních deficitů, jako je tomu v případě jiných farmakologických účinků konopí, např. analgezie nebo hypotermie. V tomto kontextu opakované expozice umožňuje použití technik funkční magnetické rezonance pozorovat, že ačkoli by pravidelný konzument konopí mohl vykazovat určité kognitivní schopnosti zachované ve srovnání se zdravými kontrolami, odpověď vyvolaná na konkrétní kognitivní úkol vyžaduje mobilizaci většího počtu mozkových zdrojů než kontroly nekonzumující konopí. Proto v kognitivních testech, v nichž výkon mezi konzumenty a nekonzumenty nevykazuje významné rozdíly, potřebují konzumenti konopí při provádění jednoduchého úkolu několik hodin po konzumaci drogy větší a širší aktivaci mozku ve srovnání s nekonzumenty.
Tyto údaje poukazují na význam endokanabinoidního systému jako neurobiologického substrátu, který se významně podílí na učení a paměti. Studie na zvířecích modelech odhalují zvláštní roli kanabinoidních receptorů. Když jsou tyto receptory, především ty, které jsou nejvíce exprimovány v centrální nervové soustavě (receptory CB1), z těla vyloučeny, zvířata bez receptorů CB1 mají problémy se zapomínáním. Toto kuriózní pozorování jde v linii, že náš mozek je navržen tak, aby ukládal informace, které mohou být pro organismus důležité, a zároveň nekonsolidoval vzpomínky, které mohou být časem nepotřebné. V tomto smyslu může paměťové procesy modulovat i nárůst samotných endokanabinoidů, lipidů z našeho vlastního organismu, které interagují s kanabinoidními receptory a aktivují je. Sloučeniny, které inhibují enzymy degradující endokanabinoidy, tak způsobují jejich hromadění. Na zvířecích modelech bylo pozorováno, že tato akumulace na mozkové úrovni zasahuje do konsolidace paměti a vyvolává podobný účinek, jaký byl pozorován při působení THC.
V nedávné době a s využitím myší jako zvířecího modelu byla v souvislosti s kognitivními účinky kanabinoidních sloučenin popsána řada paradoxních jevů, které otevřely novou výzkumnou niku a možné lékařské aplikace. Na jedné straně bylo pozorováno, že u myších modelů Alzheimerovy choroby sloučeniny s vlastnostmi podobnými THC snižují zánět mozku a způsobují zlepšení kognitivních funkcí. Na druhé straně bylo pozorováno, že u zdravých dlouhověkých zvířat vyvolává opakované podávání THC ve středních dávkách kognitivní zlepšení zprostředkované kanabinoidními receptory CB1. Totéž podávání THC se na druhé straně projevilo velmi negativně na kognitivní úrovni u mladých dospělých zvířat, což ukázalo, že věk jedinců je velmi relevantním parametrem, pokud jde o pochopení účinku konopí na mozek.
Z posledně uvedených důkazů, na rozdíl od ostatních předložených studií, vyplývá, že je třeba ještě hodně pochopit, jak využít endokanabinoidní systém jako terapeutický cíl a jaké kognitivní výhody a ztráty přináší užívání derivátů konopí v patologických situacích a v různých fázích života. Tyto přínosy a rizika je třeba zvážit v případech, kdy se užívání derivátů konopí zkouší jako terapie. Skutečnost, že několik zemí začalo uvažovat o legalizaci derivátů konopí nebo podniklo kroky k její legalizaci, vytváří dynamiku, v níž by se experimentální pokroky měly stát vodítkem při využívání tohoto přírodního zdroje.
References of interest:
Aso E, Ferrer I. Cannabinoids for treatment of Alzheimer's disease: moving toward the clinic. Front Pharmacol. 2014 Mar 5;5:37.
Blakemore SJ. Teenage kicks: cannabis and the adolescent brain. Lancet. 2013 Mar 16;381(9870):888-9.
Broyd SJ, van Hell HH, Beale C, Yücel M, Solowij N. Acute and Chronic Effects of Cannabinoids on Human Cognition-A Systematic Review. Biol Psychiatry. 2016 Apr 1;79(7):557-67.
Busquets-Garcia A, Puighermanal E, Pastor A, de la Torre R, Maldonado R, Ozaita A. Differential role of anandamide and 2-arachidonoylglycerol in memory and anxiety-like responses. Biol Psychiatry. 2011 Sep 1;70(5):479-86.
Elsohly MA, Slade D. Chemical constituents of marijuana: the complex mixture of natural cannabinoids. Life Sci. 2005 Dec 22;78(5):539-48.
Grant CN, Bélanger RE. Cannabis and Canada's children and youth. Paediatr Child Health. 2017 May;22(2):98-102.
Kanayama G, Rogowska J, Pope HG, Gruber SA, Yurgelun-Todd DA. Spatial working memory in heavy cannabis users: a functional magnetic resonance imaging study. Psychopharmacology (Berl). 2004 Nov;176(3-4):239-47.
Kendall DA, Yudowski GA. Cannabinoid Receptors in the Central Nervous System: Their Signaling and Roles in Disease. Front Cell Neurosci. 2017 Jan 4;10:294.
Levine A, Clemenza K, Rynn M, Lieberman J. Evidence for the Risks and Consequences of Adolescent Cannabis Exposure. J Am Acad Child Adolesc Psychiatry. 2017 Mar;56(3):214-225.
Mechoulam R, Parker LA. The endocannabinoid system and the brain. Annu Rev Psychol. 2013;64:21-47.
Observatorio español de drogas y toxicomanía. Informe 2016: Alcohol, tabaco y drogas ilegales en España. Delegación del Gobierno para el Plan Nacional sobre Drogas.
Solimini R, Rotolo MC, Pichini S, Pacifici R. Neurological Disorders in Medical Use of Cannabis: An Update. CNS Neurol Disord Drug Targets. 2017;16(5):527-533.
Zanettini C, Panlilio LV, Alicki M, Goldberg SR, Haller J, Yasar S. Effects of endocannabinoid system modulation on cognitive and emotional behavior. Front Behav Neurosci. 2011 Sep 13;5:57.
